Hlavní myšlenky z kapitoly jsou:

Autor původně publikoval svou knihu na webu „Amateri“ kvůli nemožnosti ji vydat oficiální cestou.
Problémem byly podmínky jiných blogovacích platforem zakazující vulgarismy.
Některé kapitoly byly smazány kvůli kontroverzním názorům.
To vedlo k rozhodnutí vytvořit vlastní web s vlastními pravidly.
Kritika jeho stylu psaní byla často povrchní a autor si z ní nic nedělá.
Obhajuje svůj „mužský“ styl psaní, odmítá zženštilé vyjadřování.
Oceňuje zpětnou vazbu od čtenářů, kteří chápou jeho ironii a humor.
Negativní reakce považuje za potvrzení pravdivosti svého textu.
Psaní knihy vnímá jako hledání čtenářů, kteří mu rozumí.

_____

Další pokračování této „blogo-knihy“ bylo na tomto v podstatě erotickém webu-seznamce… Vím, může to na první pohled vypadat dost divně a asi to i divné je, ale má to své logické vysvětlení. Vzhledem k nečekanému úspěchu a bez přehánění masovému šíření po netu jsem přemýšlel, jak a kde knížku publikovat.
Oslovení vydavatelé ani nereagovali na zaslaný rukopis – nedivím se, pro stav dnešní společnosti je to nepublikovatelné… Hledal jsem tedy nějaké blogy, kde bych mohl vše zveřejnit a následně i pokračovat – to jak mi další témata naskakují jako reakce na napsané a uvědomování si po dopsání nových pohledů apod. – jenže ouha = všechny, které jsem našel, mají v podmínkách „žádné vulgarismy“ – no a protože já nepoužiji hovno ani za pytel sraček, měl jsem na výběr buď autocenzuru, ale pak by se ztratil ten původní duch psaní a také jeho smysl; anebo využít jedinou nalezenou stránku s blogem, kde jim to nevadí…
Legrace byla, že se tu vyskytly nečekané problémy = tak třeba hned v úvodu jsem si chtěl dát na profil několik fotek, nechci působit anonymně, když se pyšním naopak svým otevřeným, opravdovým a hlavně pravdivým přístupem. Několik fotek, vlastně všechny kromě jedné, mi bylo smazáno a to z důvodů, že jsou málo erotické!!! 😀 Ne, nekecám! Je to vlastně erotický portál a tak jsem paradoxně nezapadl z důvodu přílišné slušnosti = no řekni, není ten svět vlastně zábavný?! 😉
Průběh psaní tak nějak popisuji v jednotlivých částech níže a dále. Hlavní problém ale nastal v tom, že některé kapitolky byly zjevně i pro erotický portál už příliš = minimálně dvě mi smázli – což ale dalo na prdel celkové idee psaní, protože se ztratila návaznost 🙁 Mimochodem, osobně jsem přesvědčen, že nebyl problém v obsahu, ale mnohem spíše opět v názorech = kupodivu obě kapitolky obsahovaly humorné poznámky na téma homosexuality – čili jsem přesvědčen, že vím, jakou orientaci má admin! 😀
No zkrátka až tam mi došlo, že jedinou schůdnou cestou bude vlastní web s vlastními pravidly – a zbytek už znáš…
Dále tedy uvádím pokračování knížky psané původně pro web amateri.com

A možná poslední kapitolka psaná již přímo pro tento prima web a jako reakce na prožité (nejen) pod mými články…
Dámy se často pozastavovaly nad formou psaní (mimochodem – jak povrchní a prvoplánové)… Nebudu reagovat na osobní invektivy, protože ty svědčí o pisatelce (občas i pisateli), než o mně… Dospěl jsem totiž do věku, kdy už konečně nemusím nikomu nic dokazovat a to ani sobě + můj vnitřní svět je natolik bohatý a tak nějak důležitější, než okolní svět, že nejsem závislý na reakcích druhých lidí = čili pokud mě někdo pochválí, je mi to samozřejmě příjemnější, ale beru to s rezervou a když mi někdo vynadá, nebrečím do polštáře = takovou radost mu/ji neudělám, protože už dávno vím, že moje hodnota je stabilní a není závislá na hodnocení druhých lidí. Nakonec platí neustále to samé pravidlo = ať uděláš cokoliv, přibližně třetina lidí bude nadšená, třetina nasraná a třetině to bude uprdele = vyber si, kam chceš patřit 😉 jen si neodpustím připomenout, že pro pravdu se člověk zlobí, když totiž vím, že to jsou kecy, tak se nevzrušuju, pouze pousměju, jaký je to debil… Ale k té formě se rád vyjádřím.
Podstata věci je vlastně hrozně jednoduchá = nepíšu zženštile. Svět se totiž zbláznil! Ještě poměrně donedávna existoval ženský styl konverzace (včetně knížek – tzv. červená knihovna) a mužský styl (můžeme ho klidně označit třeba jako černá knihovna). Jenže dnes se už musí mluvit pouze „žensky“ – po chlapsku je mluviti skoro zakázáno! Kdo ale určil, že tohle obcházení pravdy, balení slov do pozlátek atd. je lepší, než to přímočaré bezskrupulózní? Viz třeba žádost o ruku, když jde o vaginu; pozvání na kafe, přitom jde o šukafe anebo nabídka procházky či výletu místo skutečně plánované soulože? Osobně mi to přijde, jako kdybych přišel do pekařství a chtěl karafiát, protože říci rohlík by mi přišlo příliš sexistické a vulgární!
Samozřejmě, že nejsem asociál a diktátu doby jsem se podřídil a tak, jak píšu, v reálu nemluvím – tedy pouze občas a v chlapském disentu 😉 Mimochodem, dámy – nehrajte to na mne, vím velice dobře, že samy mezi sebou mluvíte mnohdy ještě hůř, než my, chlapy – jen to pokrytecky nepřiznáte! Jasně – zrovna Ty jsi výjimka, já vím – jsi přímo ctnost sama a místo hovno, říkáš „ó nikoliv“ – proto jsi na amaterech z uleknutí, omylem a úplnou náhodou, protože zde očekáváš hluboký rozbor rozdílu v myšlenkách Platóna a Sókrata (mimochodem – napiš, rád Ti na toto téma povedu hodinové přednášky :P) a fotíš si píču nevědomky = jasně, ne každému, jenom tomu, kdo si řekne! Ale upřímně a konkrétní příklad, který mi každý zdravý heteráč potvrdí = samozřejmě, že Vám pochválím krásné oči apod., ale přitom mě ve skutečnosti zajímá, jestli máte vyholenou kundu, jak velký a jak zbarvený máte dvorce a bradavky…a když žvaníte trochu déle, začnu přemýšlet nad tím, jestli vůbec kouříte a polykáte…sorry, pravda je prostě někdy krutá – já mám ale raději krutou pravdu, než milosrdnou lež! Ovšem pozor = nezaměňovat pravdu za názor, myšlenku či verzi!
Velice pozitivní na zveřejňování knížky formou blogu na Amatérech bylo to, že s trochou nafoukanosti jsem konečně našel svoji cílovku. A pak hlavně zpětná vazba. Knížku jsem při psaní posílal řádově necelé stovce přátel, kamarádů a kamarádek – o jejich reakcích jsem se zmiňoval i o mém překvapení nad jejich pozitivitou. Byla daná hlavně tím, že mě osobně znají a to mnohdy od malička, teda velice dobře chápali nadsázku, ironii, sarkasmus – prostě humor + hloubku textu zároveň. Vím, že knížka potom (bez přehánění) obletěla Internet, ale tam už moc zpětné vazby nebylo – proto si tak vážím toho, co proběhlo zde. Vůbec mě nepřekvapila místy až nenávistná odezva stran právě dotčených pipin, o kterých je vlastně právě ona kniha = prostě potrefená husa se vždycky ozve. Ověřil jsem si, že pro pravdu se člověk zlobí a ze strachu neútočí na fakta a obsah, ale osobu autora… Trochu mne zarazilo, že kromě pár blbečků z posiloven, kteří nepochopili, že si dělám legraci (nakonec sám pravidelně cvičím, jen tedy opravdu ne v zasmrádlé a upocené posilce), že se ozvalo i pár pseudo-alfa-samců, kteří mě tak nebetyčně zjevně považují za konkurenci, až mě to pobavilo = děkuji všem za pohlazení a posílení ega – v reálu ho mám totiž přeci jen trošku pošramocené, i když na tom makám – viz knížka jako jasný důkaz! 😉 Jinak ale k témuž ještě krátký dovětek = zpětná vazba není urážení atd. a úplně nejvíc mě pobavila otázka = proč to teda píšeš? 😀 Asi budu pár místních intelektuálů šokovat, ale píšu to proto, aby to bylo čteno, tedy rozhodně ne proto, aby to bylo mazáno, nepochopeno, komentováno v duchu podsouvání nenapsaného či dokonce spíláno…
Chcete-li, abych psal dál – ptejte se. Otázka (alespoň u mne) vždy vyvolá potřebu téma zpracovat – do hloubky a ideálně z mnoha aspektů a pohledů… Jinak ale, upřímně řečeno, nemám sebemenší problém přestat psát a pouze tu jen tak být…opravdu na svém psaní nelpím…

Přeji vše dobré a hlavně klidné dny a kvalitní-pravidelný sex,
Váš Ondra V.